S infekcí spojenou se zdravotní péčí se podle studie setkalo v Česku sedm procent pacientů

Česká republika se v uplynulých dvou letech zapojila do evropské studie, která mapovala výskyt infekcí spojených se zdravotní péčí (HAI). S nemocniční infekcí se podle jejích výsledků setkalo necelých sedm procent pacientů, což je jen mírně více než evropský průměr. Studie však zároveň poukázala na problémy, s nimiž se tuzemské nemocnice potýkají. Zejména jde o nedostatek personálu pro prevenci infekcí či nízkou míru používání alkoholové dezinfekce rukou, která byla jedna z nejnižších vůbec.

Prevalenční bodovou studii, jež mapovala výskyt infekcí spojených se zdravotní péčí (HAI) a rovněž i používání antibiotik v nemocnicích, v letech 2022 a 2023 již potřetí uskutečnilo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Celkově se do ní zapojilo 28 zemí EU a Evropského hospodářského prostoru, a také Kosovo, Černá Hora a Srbsko. Do konečného evropského vzorku pro analýzu byly zahrnuty údaje o 309 504 pacientech z 1 332 nemocnic.

V České republice se studie zúčastnilo 39 nemocnic a v nich 12 296 pacientů. „Bylo zjištěno celkem 907 případů infekcí spojených se zdravotní péčí u 828 pacientů. 6,8procentní podíl pacientů s prokázanou nemocniční infekcí se nijak zásadně neodchyloval od evropského průměru, který činil 6,5 procenta. Kolegům z těchto zařízení patří velký dík za to, že se do studie zapojili. Díky jejich úsilí máme data, o která se můžeme opírat při dalším zlepšování,“ uvedl Petr Havlíček, Medical Consultant společnosti HARTMANN – RICO v oblasti prevence infekcí.

Nejčastěji zjištěnou infekcí byla u tuzemských pacientů infekce močového systému (30 procent), dále infekce dýchacích cest (20 procent) a infekce v místě chirurgického výkonu (20 procent). Méně časté pak byly infekce krevního řečiště (9 procent) a infekce trávicího traktu (6 procent). Zbylých patnáct procent případů připadlo na infekce, které nespadají do žádné z již vyjmenovaných skupin.

Studie se vedle HAI zabývala rovněž používáním antibiotik v nemocnicích. Podíl hospitalizovaných pacientů, kteří byli léčeni antibiotiky, byl v Česku nižší než evropský průměr. Antibiotiky bylo u nás léčeno přibližně 31 procent z celkového počtu, který ECDC sledovala. Evropský průměr činil 35,5 procenta. „Důležitým zjištěním je však pro naše zdravotnictví vysoká míra preventivního podávání antibiotik. Míra chirurgické antibiotické profylaxe delší než jeden den se pohybovala kolem padesáti procent,“ doplnil Petr Havlíček.

Hlavní výzvy: navýšení počtu sester, automatizace, vzdělávání, větší důraz na hygienu rukou

Podle Petra Havlíčka třetí prevalenční studie jasně poukázala na několik zásadních problémů, s nimiž se tuzemské nemocnice potýkají. A se kterými by se měly pokusit co nejlépe vypořádat, aby snížily riziko i samotný výskyt infekcí spojených se zdravotní péčí.

„V prvé řadě čelí Česko, stejně jako mnoho dalších evropských zemí, nedostatku specializovaného personálu, který by se věnoval efektivnímu monitorování a prevenci infekcí ve zdravotnických zařízeních. To vede k vyššímu riziku výskytu HAI, protože personál nemusí mít vždy dostatek času nebo zdrojů na sledování a implementaci preventivních opatření. Řešením by tedy bylo zvýšení počtu zdravotních sester pro prevenci infekcí na úroveň doporučenou mezinárodními standardy, což by měla být alespoň jedna sestra na 250 obsazených lůžek,“ uvedl konzultant HARTMANN – RICO.

Vedle chybějící lidské síly pak odborník poukazuje i na nízkou míru automatizace sledování infekcí. To znamená, že mnoho zařízení stále spoléhá na manuální systémy, které jsou náchylné k chybám a časově náročné, nehledě na již zmíněný nedostatek lidských kapacit. V Česku pak rovněž není vytvořen systém, jenž by umožňoval automatizované hlášení HAI do národních či mezinárodních registrů bez nutnosti ručního vstupu.

„Řešením je investovat do technologií pro automatizované sledování infekcí. Nespornou výhodou těchto řešení je rychlost a efektivita zpracování a vyhodnocování dat z mnoha různých zdrojů, které se nedají srovnávat s manuálním lidským přístupem. Nemocnice, které již systémy pro aktivní sledování HAI zavedly, zaznamenávají zlepšení kvality péče a snižování nákladů spojených s léčbou těchto infekcí. Vyšší míra automatizace pak samozřejmě pomáhá kompenzovat popsaný nedostatek specialistů, zejména sester, kteří se prevenci infekcí v nemocnicích věnují,“ popsal Petr Havlíček.

Zásadní problém pak dle výsledků studie ECDC představují výsledky v oblasti spotřeby alkoholových dezinfekčních přípravků na ruce. Zatímco evropský medián spotřeby činil 34,4 litru dezinfekce na tisíc ošetřovacích dnů, medián v Česku dosáhl pouze 18 litrů. Nižší spotřeba už byla zaznamenána jen v Maďarsku, kde se jednalo o 17 litrů na tisíc ošetřovacích dní. Naopak hned sedm zemí vykázalo spotřebu nad 50 litrů.

„Lze předpokládat, že spotřeba se mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními značně liší, což znamená i různé úrovně dodržování hygienických standardů. Obecně však lze konstatovat, že zlepšení v této oblasti je pro snížení přenosu infekcí naprosto klíčové. Toho lze dosáhnout jednak lepším školením a zvyšováním povědomí zdravotnického personálu o důležitosti provádět správně hygienu rukou a jednak zavedením pravidelných auditů pro její kontrolu,“ vypočítal konzultant pro oblast prevence infekcí.

O pravidelných auditech Petr Havlíček hovoří nejen v souvislosti s hygienou rukou, ale také s používáním antibiotik. V řadě nemocnic mají dobře nastavený systém předepisování, evidence a kontroly používání antibiotik, data ze studie však ukazují, že existují i nemocnice, jež mají v tomto ohledu značné rezervy.

„Dostatek kvalifikovaného personálu, automatizace v oblasti sledování a vyhledávání infekcí a správná hygiena rukou, to vše tvoří soubor aktivit a nástrojů, které mohou jako celek pomoci významně snížit riziko výskytu HAI. Méně infekcí spojených se zdravotní péčí pak v prvé řadě znamená kvalitnější péči o pacienty, ale také snížení stresu u personálu, nákladů spojených se zdravotní péčí či reputačního rizika pro samotné zdravotnické zařízení,“ zakončil Petr Havlíček ze společnosti HARTMANN – RICO.

O skupině HARTMANN

Skupina HARTMANN je jedním z předních evropských poskytovatelů profesionálních zdravotnických a pečovatelských prostředků a souvisejících služeb. Zdravotníci a pacienti se každý den spoléhají na značky HARTMANN v segmentech managementu inkontinence (např. MoliCare®), péče o rány (např. Zetuvit®, Cosmopor®) a managementu infekcí (např. Sterillium®). Značka byla založena v roce 1818 a dnes své výrobky a řešení prodává ve 130 zemích světa.

O společnosti HARTMANN – RICO

Společnost HARTMANN – RICO a.s. patří mezi nejvýznamnější výrobce a distributory zdravotnických prostředků a hygienických výrobků v České republice. Vznikla v roce 1991 vstupem společnosti PAUL HARTMANN AG do tehdejšího státního podniku Rico ve Veverské Bítýšce. Společnost je součástí mezinárodní skupiny HARTMANN se sídlem v německém Heidenheimu.

Více naleznete na webu hartmann.info.

Kontakt pro média
Martin Bořil

tiskový mluvčí HARTMANN – RICO a.s.

e-mail: martin.boril@hartmann.info

telefon: +420 728 322 294